Přání vs. realita

Každý, kdo přijíždí na Erasmus (nebo prostě do cizího prostředí) má jistá očekávání a obavy. Realita je pak většinou odlišná od toho, co očekáváte a docela rychle vás vyléčí.

V mém případě ve Finsku to bylo spousta očekávání ohledně školy, takže tento článek můžete brát jako takové zhodnocení toho, co jsem od Finska čekal a z čeho mě zatím vyléčilo!

Volba předmětů

Jak už jsem psal - pocházím z VUT, kde je zapisování předmětů spíš jen formalita - předměty jsou povinné a je jasně dané, kdy je musíte splnit, takže vlastně moc na výběr nemáte. Zas na druhou stranu, na začátku semestru dostanete hotový rozvrh a nemusíte se starat, jestli se vám něco kryje, nebo všechno vychází (má to své klady i zápory).
Ve Finsku na to jsou trošku jinak - konkrétně Tampere University of Technology je jedna univerzita, kde jsou zastoupeny všechny fakulty (takže FEKT,FSI, FAST .... všechno dohromady). Což umožňuje si zapsat jakýkoli předmět, který si přejete a kterým se chcete profilovat - máte samozřejmě nějaké povinné předměty ze svého oboru, ale není to tolik kreditů, aby to stačilo na titul (jako na VUT) a můžete je studovat v "libovolném pořadí" (s výjimkou návazností předmětů) a v libovolném semestru. Což je sice fajn, že si můžete vybrat předměty z obrovského množství (a to jsem se ještě nezmínil o Unipoli Tampere), které nespadá přímo do vašeho oboru, ale může se ho v některých případech týkat a nebo vás to prostě zajímá. Problém ale je, že se vystavujete riziku, že se vám bude něco krýt ... což se stává ...

Volba předmětů v realitě

No a co očekáváte, když přijedete do Tampere?
Na Erasmu jsem poprvé, takže jsem neměl moc tušení, jak celý systém funguje. Hledal jsem ve směrnicích a kousek po kousku si dával dohromady celé soukolí, pěkně kolečko po kolečku ...
Když přijedete (tudíž je váš learning agreement uznaný) čekáte, že budete mít předměty zapsané, nebo nějak zajištěné - ani náhodou!
Přijedete a na prvním meetingu se dozvíte, že se musíte zaregistrovat ... to je sice fajn, ale k tomu potřebujete přihlašovací údaje, které dostanete až zaplatíte poplatek studentské unii.
No a když to celé (zhruba to co jsem popsal minule) oběháte, konečně se dostanete do systému a zapíšete se do předmětů, které jste si pěkně ještě z tepla domácího krbu naťukali do LA. No první facka od reality přichází ve chvíli, kdy máte naťukáno a zjistíte pohledem do rozvrhu (který je minimálně pro TUT strašně nepřehledný), že se vám kryjí předměty ... no nedá se nic dělat ... přednášky kvůli vám neposunou -> odregistrovat.
Po dalších informačních schůzkách zjistíte, že 2 ze 4 předmětů, které jste si napsali do LA se pro Erasmus studenty neotevírají, protože mají dostatek svých studentů (kteří mají samozřejmě přednost), takže i ty jdou pryč.
No a ve výsledku mi teda zbyly 2 předměty, ze kterých se mi jeden kryl s dalším.... tzn. z původního LA mi zbyl jeden předmět. No asi mě doma nepochválí.
No a v tomto čase, když už jste nahradili ztracené kredity a máte nějakých těch 18+ kreditů, které potřebujete pro uznání stipendia, zjistíte, že si ještě musíte doklikat cvičení, laboratoře a PC session.
Takže znova a lépe - další překrytí předmětů, které nakonec zredukujete na minimální množství.

Nejdůležitější je si zvolit ze 2 možností - smířit se s tím, že si doma prodloužíte/doděláte předměty ze současného semestru v následujícím, nebo se prostě hecnete, Finsko (nebo jinou zemi) si neužijete, ale uděláte všechny domácí předměty.

Pokud se smíříte s první variantou, jsou pro vás životně důležité 2 čísla:

• 18 kreditů ve finském systému (pro uznání stipendia)
• 40 kreditů v českém systému za celý rok (pro pokračování do dalšího ročníku), které se ale prý dají snižit!

Tyhle čísla prostě musíte splnit, jinak se budou dít nepěkné věci!

Jazyková připravenost

Než jsem sem přijel, měl jsem docela zkreslenou představu o jazykové připravenosti své, ale i finského obyvatelstva a to včetně profesorů.
Některé z mýtů jsou pravda, jiné mě docela nepříjemně překvapily.

Takže ano - drtivá většina finů (alespoň v produktivním věku) je schopná mluvit docela obstojně anglicky. Většina studentů nemá sebemenší problém.
Takže koupit chleba, zeptat se na cestu nebo si jen tak nezávazně popovídat i kafe je v rámci jazyku téměř bez problémů.

Co jsem ale nečekal je jazyková "nepřipravenost" profesorů (především přednášejících). Člověk by řekl, že když se tím živí už výraznou část svého života, na univerzitě, kde je vysoké procento zahraničních studentů, budou mít vynikající angličtinu (možná je jen chyba ve mě, že mám s čím srovnávat!). Bohužel to tak ale není. Prvních několik hodin si zvykáte na výslovnost některých často vyslovovaných slov, které vám prostě na první pohled nic nepřipomínají a kontext v tomto případě spíše mate, než napomáhá.
Jeden případ za všechny - slova se Z jsou každodenním problémem - obyčejné "zero" jsem nerozuměl na přednášce (kvůli výslovnosti) celé první 2 týdny.

Není to jenom o škole

No a pak se o víkendu jdete projít po okolí a uvědomíte, že celý ten Erasmus, i když má jasný oficiální cíl, není jenom o té škole a že Finsko je nádherná země, která (i když léto je tu krátké) toho má spoustu co nabídnout.

Jeden příklad za všechny:

A další fotky u mě na druhém blogu pod záložkou Finland.