Ale ještě trošku zpátky ...
Ještě než odletím do zmrzlých krajin, je potřeba se sbalit ... Protože jsem strávil většinu času před odjezdem v Kanadě a facebook jsem kvůli programu sledoval jen jedním okem, poměrně hodně věcí mi uteklo a tak jsem je v tom krátkém čase, co jsem si nechal na přebalení musel nějak natlačit.
Faktem je, že Finský Erasmus se točí hodně kolem facebooku ... většina konverzace prostě probíhá tam. Sice všechny oficiální věci běží přes mail, ale facebook je hned druhá fronta, kde se odehrává všechno, takže kdo ho nemá, přichází o docela dost informací.
Jedním z takových věcí je "List of things" čili věci, které byste si měli přivést. A že je ten seznam hodně přehaný říkat snad ani nemusím. Některé věci jsou fajn mít, ale některé jsou zas naprostá zbytečnost.
Je dobré vědět, co člověk potřebuje a co oželí ... kufr může má omezené rozměry a může mít jen 23kg (což se ukáže být sakra málo)
Další fajn věc, je Tutor group (tutor - u nás se jim prý říká buddy - je člověk, který vám pomůže v prvních krůčcích ve městě a na univerzitě), kde jsou vlastně všichni, které váš tutor má a se kterými byste se měli seznámit ... Ono se to nakonec stejně pomíchá, ale alespoň někoho pro začátek znáte :)
Čas letět
Před odletem to, alespoň u mě, vypadá strašně chaoticky, takže než se sbalím, tak mi to strašně trvá a nakonec je můj kufr obrovský a strašně těžký. Bylo tedy nutné rozdělit váhu do kufru a krosny (záleží s kým letíte ... Finnair má za druhé zavazadlo 25€, což je v porovnání s ostatními zanedbatelné). Po několika balicích kolech, kdy jsem se snažil dostat kufr pod 23kg se konečně podařilo (resp. kufr měl 24,1kg, ale na přepážce to prošlo, takže cajk).
Odlet z Budapešti nakonec proběhl v pohodě, i když fronta na Security control vypadala hrozivě. Security byly paranoidní jako obvykle, ale nic mi nenašli, takže celé letištní dobrodružství proběhlo přesně podle plánu.
V Helsinkách jsme přesedli na menší letadýlko, které nás odneslo až do Tampere i navzdory bouřce, která se nad Helsinky seběhla právě ve chvíli, kdy jsme měli odlétat, což nám způsobilo hodinové zpoždění při čekání v řadě na odlet ....
Nakonec jsme ale odletěli a i přes kapitánovo oznámení, že vzhledem k bouřce to bude "bumpy flight" byl let v pohodě a za zhruba 25 minut jsme klesali k letišti v Tampere.
Je dobré míti dobrého tutora
... a já mám super tutora. Takže hned, jak jsem vyšel do příletové haly na mě čekal Sam, který mě a další 3 francouze nahodil do auta a společně se Saanou nás odvezli na koleje. Ještě teď mi vrtá hlavou, jak jsme se do toho pidi autíčka všichni (podotýkám, že nás bylo 6 celkem z toho 4 s poměrně velkými kufry) dostali.
Ale podle pravidla - dobrých lidí se všude vejde - jsme se vlezli :)
Dorazili jsme na kolej, ukázali mi jak se tu bydlí, co všechno musím a co nesmím ... prostě koleje no ...
A mohlo se jít na nákup ... základní potraviny na punkové přežití - kuchyňka nevybavená, takže zatím žádné velké vyvařování :-D
Samozřejmě jsem šel na nákup hned 2x, protože jsem si neuvědomil, že na bytě nebude vůbec nic a tak jsem polovinu věcí zapomněl ....
Každopádně k téma odstavce - dobrý tutor je základ počátečního úspěchu :) ukáže vám většinu důležitých míst kam jít, vždycky máte někoho, koho se můžete na cokoliv zeptat a většinou vám dokáže dobře poradit, protože je v podobné situaci jako vy - prostě student
Vyčůrat, pomodlit a spát
A protože den utekl jako voda, aby taky ne, když jsem většinu času proseděl v letadle ...
Je čas zalést do spacáku (protože v Tampere prostě nemají peřiny na pokojích - stejně jako hrnce) ...
Žádné komentáře:
Okomentovat