Věřím, že si tímhle stavem projde každý na Erasmu, nebo jiném pobytu někde daleko od rodiny, přátel, kamarádů a blízkých.
Ale pěkně od začátku - včera jsem měl narozeniny, normálně to většinou stejně nijak neprožívám a neoslavuji a tentokrát jsem to neplánoval udělat jinak ... na párty moc nejsem a stejně jsem jen zas o další rok starší a krásnější.
Souhrou náhod ale doma v Brně měli kamarádi "slavnostní zahájení semestru" - prostě Lahváč, na kterém jsem byl pravidelným účastníkem a vždycky to byla super akce až do konce a ještě dlouho se o ní mluvilo. No letos jsem se prostě zúčastnit nestihl.
No a dotřetice - ode dneška je osazenstvo našeho bytu téměř kompletní (jenom já chybím) a tak mi z toho všeho přišlo najednou smutno, že jsem nechal všechny ty blízké kamarády, se kterými do sebe v jednom kuse jenom ryjeme pěkně kyselými vtípky, doma a já jsem tady.
Ale pak na dveře zazvoní místní kamarádi z jiných koutů světa, než je ta vaše rodná hrouda a je vám hned zas o trošku líp :) a víte na 100%, že tohle dobrodružství za 3 měsíce skončí a budete se loučit a všechny tyhle pocity budete prožívat znova ale už doma a tentokrát vám nebude smutno po českém domově, ale po tom napůl domově - ve Finsku.
Takže dobrá rada - seberte se, přestaňte fňukat a prožijte to dobrodružství naplno ... na fňukání bude spousta času potom!
Žádné komentáře:
Okomentovat